Malá města jsou často „rozvíjena“ pomocí megalomanských projektů (aquaparků apod.). Je otázkou, zda-li tento druh staveb není možno realizovat jako serii menších objektů, uplatňujících se ve strukturách (často historických) malých měst citlivěji a logičtěji. Cílem je nalézt města, místa a typologie a reagovat na ně objektem – domem.

Malé typologie v Poličce

Předmětem mého zadání bylo zkoumat malé typologie. Analyzovat funkci a měřítko. Nebylo specifikováno, zda má jít o drobné objekty nebo o struktury, které se z těchto drobných staveb skládají, jsou jimi silně ovlivněné a na nich závislé. Věnovala jsem se tedy typologii města. Maloměsta. Středověkého městečka s bohatou historií, které se nevzdalo hradeb a zůstalo svázáné za jejich zdmi. A tyto zdi byly i pro mne hranicí řešeného území.

Městské jádro Poličky se skládá z osmi základních částí. Z městských hradeb, které uzavírají celé město, z věží, které jsou obranné, tím pádem umožňují výhled z města, z budov, které tvoří jednotlivé bloky, z náměstí, což jsou jediná veřejná volná prostranství, z vnitrobloků, které jsou rozparcelované svými majiteli, z cest, které protínají celé město skrz na skrz, z kůlen, které si vytvořili sami majitelé zahrad, aby zde mohli posedět či uskladnit nářadí, a ze zídek a plotů, které tvoří hranice mezi jednotlivými zahradami ve vnitroblocích.

Vzala jsem všechny tyto části a zopakovala je na jednotlivých místech Poličky tak, aby místo zlepšili či jej zdůraznili.

Poslední večeře

Prostor před hradbami se skládá ze dvou kamenných objektů, které navazují na stopu původních parkán. Ulička z města prochází mezi nimi. Objekty jsou jako hradby samotné, z pohledu od rybníka téměř přehlédnutelné. Jde o dva horizontální objekty, ve kterých je veřejný záchod, bufet a otevřený prostor k sezení. Vše slouží i turistům, ale hlavně obyvatelům Poličky, kteří zde mohou trávit volný čas. Lze si zde vypůjčit klíče od loďky, přinést si vlastní občerstvení a společně posedět.

Před kostelem

Prostor před kostelem je definován typologií zdi, zároveň však i typologií náměstí. Jde o kamennou stěnu, která navazuje na uliční čáru. Doplňuje ulici a definuje náměstí u kostela. Piazetta, prostor, který je tradiční a postupem času u nás vymizel. Před kostelem vzniká onen rovný volný prostor se dvěma průchody navazujícími na spodní komunikaci. Stěna obsahuje jednotlivé niky, které odkazují na klasické stavební otvory okolní zástavby. Slouží však jako místo, kde se můžeme schovat před deštěm, nebo se jen v klidu posadit.

Porodnice Bohuslava Martinů

Polička je známá svou kostelní věží, kde se narodil Bohuslav Martinů. Navazuji na tuto známou událost, zároveň pokračuji v tradici hradebních věží, kterými je Polička lemována. Všechny stojící věže dovolují výhledy především do okolí, ne však na samotné město, jsou funkcí obranné.

Navrhuji věž, je otevřená výhledům do města, na historické jádro semknuté na malé ploše původního intravilánu. Věž, která bude veřejnosti přístupná, bez výplní oken a dveří, tedy neuzamykatelná

Pro matky

Volná parcela na rohu jednoho bloku domů v severozápadní části historického jádra vybízela v zaplnění. Polička má málo míst v samotném centru, kde by se dal trávit volný čas. Navázala jsem na systém kůlen, které mají obyvatelé poličky tak rádi. Jde o objekt, který bude naprosto venkovní, bude však nabízet přístřešek pro matky s malými dětmi. Místo, kde se mohou matky i děti společně setkávat, komunikovat a vyměňovat své zkušenosti.

Podium

Polovina půdorysné plochy historického jádra Poličky se skládá z vnitrobloků. Jsou to místa krásna a tajuplná, málokteré z nich je však veřejně přístupné. Patří lidem, kteří bydlí okolo daného vnitrobloku. Každý obyvatel si svou zahradu ohradil ploty. Navrhuji jednoduchý zásah, tzv. Akci Z, kdy se sousedé domluví a nejbližší okolí svými prostředky společně zkultivují. Jeden zasadí strom, druhý postaví branku nebo udírnu a gril, jiný opraví pumpu či nakreslí skákacího panáka pro všechny děti.