27.

Vítěz Umění

Václav Podestát / SVĚTLINA / JFK#27


Ústředním tématem semestrální práce je neskrytost. Heideggerova filosofie rozlišuje pojmy světlina a houština. Aby se svět mohl ve svém bytí ukázat, je zapotřebí, aby se nacházel ve světlině. V houštině nelze otevřít průchod poznávání a věc zůstává pouze skrytá. Neskrytost ovšem nelze chápat jako evidentní zřejmost, její podstata naopak spočívá ve skrytosti, z níž se může projevit. Poodhalení neskrytosti vyžaduje zpřítomnění přítomného.

Cílem instalace je vzbudit intenci, napnout pozornost k přehlíženým kvalitám zadní části ateliérového prostoru. Tuto část místnosti používáme převážně jako skladiště a zakrýváme ji přenosnými stěnami. Shromažďujeme zde materiál, nevyužitý nábytek, pozůstatky starých, mnohdy neznámých, prací a odsouváme do ní věci, u kterých takříkajíc nevíme, co s nimi. Důsledkem je ztráta místa s nejširším výhledem a největší intenzitou přirozeného světla. Nevědomky dělíme ucelenou místnost na dvě části a možná příliš snadno podléháme zavedené konvenci, která odvádí od vnímání komplexity prostředí mimo rámec běžných způsobů.

Instalace spočívá v zakrytí této pomyslné místnosti pomocí napnuté lešenářské sítě. Lešení odkazuje na podpůrný charakter staveniště, přídavnou vnější vrstvu, ale i na přitažlivou nepřístupnou konstrukci. Tento aspekt je podpořen nepřístupným otevřeným oknem. Má site-specific instalace má být zásahem vedoucím k reflexi vlastního i společného způsobu obývání místa i uvažování o něm, má být výzvou k dialogu, upozorněním na obývání a zabírání veřejného prostoru. Zadní část ateliéru je staveniště, které potřebujeme jako oporu pro běžný chod i během výstav. Zde se z něj stává dočasné lešení, výloha, vedoucí k úvaze. Metaforickou ideu světliny při jasném počasí podtrhují světelné tabule, které slunce skrze okna promítá na napnutou síť. Světlo samotné poté působí jako zároveň prostupující i zakrývající vrstva.

Již druhou noc po uvedení práce vzbudila pozornost a stala se objektem ofenzivního zásahu neznámého původce, při kterém byla síť uprostřed vertikálně rozstřižena a doplněna o zip. Čin byl podepsán #designachter. Tímto zásahem s až detektivní dohrou instalace naplnila svůj záměr stát se těžištěm dialogu.