Dajana Chenová / ateliér Loskot Prokeš

24/06/20 | Umění

3.ročník / umění / atelier  Loskot Prokeš

3 x 3 x 3

V letošním semestru pracuji s pokojem jako takovým, přesněji s mou karantenní místností po dobu koronavirové pandemie. Snažím se ztvárnit prostor, kde se všechno rozpadlo a poté následně dalo dohromady, obdobně jako například současná ekonomika, nebo třeba vnitřní orgány (plíce aj.), po zásahu již výše zmiňované choroby. Celé toto časové stadium je pro mne znakem jakéhosi převratu a chaosu na který většina z nás lidí pohlíží právě ze svých uzavřených pokojů.

Zabývám se tedy procesem defragmentace okolního prostředí i místnosti samotné. Vzniká tak prostor, kde se diváku doslova ztrácí půda pod nohami a on neví na čem je. Dekonstrukcí fasády dochází k jejímu narušení a dezorientování. Je to ve své podstatě kinetická architektura, která sama o sobě žije

a je živým organismem. Zrcadlí tak aktuální dění a reaguje na své okolí.
Geometrické formy jsou tvořeny za pomocí pravidel Rubikovy kostky, podle kterých lze pokoj přetáčet. Nabízelo se mnoho variant a způsobů, jak s místností pracovat, ale právě tyto předpisy vytvořily směr, kterým jsem se rozhodla vydat vydala.
Stejně jako i v předešlých ročnících jsem využívala daných algoritmů, i zde se tento proces uplatňuje, a zároveň je ponechám prostor pro náhodu a překvapení. Hra s dílčími kousky místnosti a její diverzifikace je zajímavá po všech stránkách a to doslova. Výsledkem je místo, které by bylo velmi nesnadné až téměř nereálné vytvořit ve skutečném světě. Působí dojmem hlavolamu, jakési iluze prostředí a probouzí v nás logické myšlení a zvídavost po pravdě.