Zuzana Koňasová, Tereza Galuszková/ Revitalizace území Černá louka v Ostravě// JFK #4

Zuzana Koňasová, Tereza Galuszková – revitalizace území Černá louka v Ostravě
ateliér: Ing.arch. akad.arch. Jan Hendrych / asistent Ing.arch. Ing. Jiří Janďourek

Autorská zpráva: Jak definovat nedefinovatelné? Území Černé Louky je z urbánního hlediska neuchopitelné, bez dané vodící linie, bez centra. Konceptu našeho návrhu spočívá v jeho komplexnosti. Rozhodly jsme se pro aplikaci různých přístupů a ne pouze jednoho. Pro návrh je zásadní práce s měřítkem. Nadlidské měřítko Karoliny kontrastuje s měřítkem městské blokové zástavby historického jádra a oproti tomu je třeba vnímat malé měřítko Černé Louky. Rozdílné městské tkáně mají nepopíratelné dramatické kvality a právě díky nim vyniká dialog, jež mezi sebou navzájem jednotlivé části Ostravy vedou. Proto, aby se mohly jednodušeji a silněji projevit různé identity, musí mezi jednotlivými územími vzniknout jasná hranice, což je důvodem, proč není smysluplné napojování se stejným měřítkem na již danou strukturu historického centra, což mohlo by se zdát, k tomuto vybízí. Čím je veřejný prostor větší, tím je však zpravidla jeho účinek menší, protože budovy a pomníky se nemohou donekonečna zvětšovat. Možná že, mimo jiné, také tento proces vede k jakési ztrátě bezpečí, pocitu důvěrnosti, ochrany a intimity, kterou byla schopna poskytnout stará náměstí, aniž přitom pozbyla cokoliv ze svého monumentálního účinku. Předimenzované bulváry a náměstí směřují k vlastnímu vyprázdnění a umrtvení. oru uvnitř rozlehlého města stejně jako o jeho otevřenost o možnost kontinuality i v růstu struktury, a to jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním směrem do Slezské Ostravy. O řece se hovoří jako o hranici … o hranici Slezské a Moravské Ostravy. Pro náš návrh se řeka naopak stává spojovacím prvkem. Vzniká tak proces směřující ke vzniku jedinečného místa, místa s vlastní identitou. Nevytváříme zde jakási ghetta, ale naopak prostory vzájemně se prolínající. Vzniká tak pocit rostlého charakteru. Veřejně budovy jakoby se neuspořádaně vznášejí v prostoru, jehož stabilizujícím prvkem jsou vztahy mezi nimi, tepny proudících lidí. Návrh se pro svou dynamičnost, napětí a dramatičnost stává přirozenou součástí městského koloritu Ostravy. Podstatné jsou vztahy a meziprostory, které „slepence“ svou rozmanitostí a svým zahušťováním poskytují. Návrh se obrací k řece, ne odvrací, a propojuje tak oba břehy.

Hodnocení poroty: Porota oceňuje odvahu a velkorysost řešení komplikované úlohy. Inovativní práce s městskými strukturami a silný výtvarný názor.