Tobiáš Hrabec / SKAUTSKÁ KRAJINA // VÍTĚZ ZA ARCHITEKTURU JFK#23

03/03/20 | Architektura, Projekty, Urbanismus, Vítězové

Tobiáš Hrabec
2.ročník magistr, architektura a urbanismus

atelier Hendrych Janďourek Suchánek Janoš

1. ÚVOD

Jelen stál s rukama v kapsách a pozoroval, jak se nad loukou pomalu stmívá. Byl večer a jeho úkol – strávit 24 hodin o samotě – se pomalu blížil ke konci.

Teď když už byl skoro večer, mohl se klidně vrátit přes Skautskou cestu, ta vedla nejrychlejc k tábořišti a byla nejkrásnější.

Vracel se přes památník, kterej ho vždycky trochu rozesmutněl. Těžko říct, jak by se zachoval, kdyby žil v minulým století.

Rozhledna na Svébořickým špičáku vykukovala nad koruny stromů jako nějakej zvláštní obelisk. Ale dneska ho na ní lézt vlastně nelákalo. Loudavou chůzí přešel Hubnerův most. Kolem velkýho ohniště nikdo neseděl. Bylo to zvláštní místo, protkaný významem. Děli se tady jenom důležitější táboráky a sám tady seděl jen párkát, naposledy před třema lety když skládal slib.

Na Hábově mostu se zastavil. V dálce se v mlze strácel vrchol se zříceninou Ralska. Zdálo se mu, že tam někdo rozdělává oheň, ale nebyl si jistej. Zapálil si cigaretu a zamyslel se. Tyhle dva mosty se jmenovali po dvou skautech, co komunisti tehdy zmasakrovali v Jizerkách. Nevěděl ani jak vypadali nebo kolik jim bylo, ale tenhle příběh v něm pokaždý vyvolal pocit neskutečný vděčnosti, že žije teď a tady a může se courat Ralskem, který tehdy ovládali rusáci.

V Headquarters to samozřejmě žilo. Na ochozech postávali hloučky lidí a v místnostech se svítilo. Pro jistotu to vzal oklikou a došel dolů k Novejm rybníkům. Za potokem už bylo tábořiště. Ve vzduchu bylo cítit pálení borovýho dřeva a lákalo ho domů.

2. SKAUTI V RALSKU

Aby se právě Ralsko, dřívější domov armád režimů, které skauting brutálně potlačovali, stalo sídlem skautů dává smysl. Zároveň je skauting jedna z posledních institucí, která v čechách úspěšně vychovává dobré občany a dělá to v podstatě zadarmo

Navrhuji Skautskou krajinu. Oblast, kde budou moci oddíly z celého státu tábořit, pořádat výpravy a sjíždět se.

3. GEOMETRIE A KONCEPCE

Do rozmanité a nepřehledné krajiny Ralska vkládám novou geometrii, která krajinu zabydluje a zpřehledňuje. Kruh tábořišť a nových vodních nádrží. A Skautskou cestu. Významová osu, na kterou pokládám symbolicky důležitější ze zásahů.

4. OBÝVÁNÍ KRAJINY

Hlavní sídlo – Headquarters – jako trvale obydlenou skautskou baštu. Velké rituální ohniště a památník lidskému hrdinství, které skauting reprezentuje.

Pomyslnou osu protínají rozhledny, které umožňují povětšinou lesnatou krajinu přehlídnout a pochopit. Dva dřevěné mosty, taktéž slouží jako horizontální vyhlídky a zpřístupňují krajinu. Tahle vrstva “obývání krajiny” je doplněna o útulny, sauny a rezidence pro delší pobyty tvůrčích autorů. Tak aby Ralsko sloužilo skautům, ale i veřejnosti.

5. ČASOVOST A MATERIÁL

Ralsko je opak panenské krajiny. Vše co se tady odehrálo se dá v jeho krajině číst. Zbytky zaniklých obcí, stopy po průmyslu nebo vojenském prostoru. A to je co jej činí fascinujícím.

V návrzích většiny staveb používám ve větší míře dřevo, jako materiál, který může být časem odstraněn, pokud se za sto let ukáže že už skautská rezervace nemá smysl. A v menší míře beton, jako zásah, který zůstane a může se stát fragmentem v krajině – poznámkou pod čarou o tom co tu bylo.

HQ Headquarters

Headquarters, nebo skautská bašta je sídlem, kde předpokládám celoroční výskyt skautů.

Měla by být hlavní budovou skautů v čechách a právě sem by se měla stahovat většina činnosti, která potřebuje soustředěnost. Ať už jde o organizační, vědecké nebo vzdělávací sjezdy skautů.

HQ je z dřevěných lepených profilů a na konstrukci se vznáší nad svahem. Hlavní vstup je na úrovni kopce a velká místnost na druhém konci domu je čtrnáct metrů nad terénem. Přístup a zásobování je však možné i ze spoda skrze betonové jádro.

HQ má kapacitu aby dokázalo obsloužit i větší skautské akce jako srazy větší středisek. Mimo to se počítá, že by mohlo svoje kapacity nabízet i formou pohostinnosti pro veřejnost jako formu služby společnosti a výdělečnosti.

M1 M2 Mosty

Tomáš Hübner a Jiří Hába jsou skauti, kteří byli v roce 1949 zavražděni StB a SNB při tzv. akci Jizerka v Jizerských horách. Právě po nich se jmenují dva dřevěné mosty, které na Skautské cestě překračují údolí.

Výškový rozdíl dovoluje se na mostech dostat nad koruny borovic a vidět okolní krajinu. Je to právě vidění krajiny, které sprostředkovává naší identifikaci s ní.

Hübnerův most je dlouhý devadesát metrů a Hábův padesát. Radikální velikost je nástrojem k vytvoření významných míst.

Z Základna

Typová základna je lehká dřevěná stavba, která nabízí základní zázemí pro tábořiště. Venkovní krytá část slouží přes léto jako venkovní kuchyně a mimo sezónu jako místo pro uskladnění stanů.

Mimo sezónu slouží základny jako místa pro výpravy oddílů. V létě se dá celá konstrukce otevřít a na podzimní výpravy se pak předpokládá jen s otevřením zasklených segmentů. Konstrukce je zateplená jen minimálně a počítá s teplými spacáky a pár polínky v kamnech.

Provozně se předpokládá, že jednu základnu sdílí několik oddílů nebo malé středisko. To ji spravuje a přednostně využívá, ale také ji propujčuje dalším oddílům na tábory nebo výpravy v době, kdy by jinak zůstala prázdná.

O Ohniště

Velké ohniště je místem, které symbolizuje hodnotu táboráku v skautské tradici. U táborových ohňů se kromě zpívání pisní, také skládají slavnostní sliby a řeší vážnější otázky.

Betonový amfiteatr je zasazen do krajiny a vyhlíží do údolí. K ohni se tady vejde až stodvacet skautů, skautek, vlčat nebo světlušek. Mělo by tak jít o místo, které má důležitou roli v létě, kdy se v Ralsku koná mnoho oddělených táborů – místo, kde se můžou u ohně potkat oddíly z různých částí země.

P Památník Hrdinství

Památník je pomyslným začátkem resp. koncem Skautské cesty. Jeho smyslem je sprostředkovávat zážitek. Náhlé zúžení při sestupu vyvolává nejistotu a úzkost. Emoce, kterým nezpochyby musel odolávat kdokoliv, kdo projevil hrdinství. Je věnován všem, kteří trpěli pro svobodu a pravdu.

Hodnocení poroty:

Projekt vkládá do stávajícího opuštěného prostoru novou vrstvu: vodní nádrže a výraznou osu „skautské cesty“. Pracuje s měřítkem v širším kontextu, neopomíjí důležité pohledové osy a dominanty. Nenásilnou a udržitelnou, přesto výraznou formou vytváří novou kulturní krajinu a atraktivní destinaci nejen v rámci regionu. Hodnota projektu spočívá především v jeho resocializačním dopadu na krajinu Ralska. Grafická prezentace projektu je na velmi vysoké úrovni. Projektu by ještě prospěl model celého řešeného území.