Markéta Kášová / SPOLEČENSKÁ EROZE // VÍTĚZ ZA UMĚNÍ JFK#23

02/03/20 | Design, Projekty, Vítězové

Markéta Kášová
2.ročník bakalář, vizuální komunikace

ateliér Richard Loskot a Jaroslav Prokeš

Semestrální práce se zaobírá bytím člověka ve společnosti. Již dlouho se zabývám
psychickými stavy lidí, jako jsou například deprese a sociální úzkosti.
Tato práce má vystihnout stav depresivního člověka ve společnosti většího množství
lidí. Chci vystihnout pocit, se kterým se potýká i pár lidí kolem mě. Pocit, při kterém
je špatná nálada podporována často depresí a úzkost v člověku tak silný, že si v davu
lidí přijde, jako by tam nebyl. Jako by se v něm jeho “Já”, jeho osobnost postupně
ztrácela nebo se vpila do davu. Jako kdyby na něm v tom davu vůbec nezáleželo a
kdyby zmizel, nikdo by si toho nevšiml. Jako by byl naprosto bezvýznamný.
Daný člověk si je vědom toho, že tento pocit je špatný a nechce ho v sobě mít. Často
se snaží s tímto pocitem bojovat ale ne vždy vyhraje.
Výsledkem je jakási němá, nekomentovaná reportáž o tomto všem.
Záměrně jsem v semestrální práci spolupracovala s člověkem, který tento pocit
prožívá téměř denně. Jeho herecký výkon tak není dokonalý ale naprosto
autentický. Vysvětlila jsem mu o jakého výsledku chci dosáhnout a co chci lidem
sdělit. Vše ostatní jako výrazy, gesta a mimika zůstaly čistě na něm.
Hlavní prvek-mizejícího člověka jsem točila v ateliéru, kde je nainstalováno zelené
pozadí. Iluzi mizení jsem vytvořila pomocí kousků natrhaného zeleného papíru,
který jsem na postavu postupně přikládala. S každým novým kouskem papíru
neboli “trhliny” na postavě jsem udělala sekvenci fotografií.
V Ateliéru jsem také točila lidi, kteří na videu procházejí přímo před kamerou.
Jediné, co je z videa točené venku, je záběr na lidi na ulici.
Po tomto základním nafocení a natočení všech potřebných záběrů jsem vytřídila
kolem 1500 fotek tak, aby na sebe navazovali a ze zbylých přibližně 700 fotej jsem
vytvořila stop motion video. Na tomto videu jsem poté v programu OBS studio
vyklíčovala zelené prvky. Do OBS studia jsem poté navrstvila i zbylá videa. Poslední
co zbývalo bylo pohrát si s jasem, kontrastem a barvami tak, aby postavy natočené v
ateliéru pasovali do prostředí ulice.
Video jsem propojila s jakousi instalací, kde jsem zapojila výše zmiňované zelené
pozadí s kousky papíru vznášející se uprostřed něj. Naproti papírům je umístěn
notebook se zapnutou webkamerou a připraveným OBS studiem. Divák si tak
může vyzkoušet alespoň trochu jaké to je “mizet v davu”.

Hodnocení poroty:

Komplexní svébytné dílo se správně zvolenou formou interpretace aktuálního tématu.