Jaroslav Kejř, Michaela Marková / studentské bydlení v Janově // JFK#22

22/06/19 | Architektura, Nominovaní

Jaroslav Kejř – Ateliér Buček – Horatsche

Cílem návrhu je co nejméně omezit prostor a funkci přilehlého náměstí a naopak pomoci jasněji definovat jeho plochu a tvar. Objekt studentského bydlení je umístěn v jižní části náměstí, kde v tuto chvíli veřejný prostor neurčitě padá do boční uličky vedle kostela Sant’Antonio Abate alla Marina. Zde objem navrhované budovy náměstí uzavírá. Tvar objektu uhýbá pohledové ose ze západního konce náměstí směrem ke kostelu Chiesa di San Salvatore a umožňuje mu zůstat průčelím a dominantou náměstí. Tvar předsunutého schodiště pak dále formuje tvar veřejného prostoru a rozšiřuje ho o pobytovou tribunu směřující směrem k prostoru auditoria – bývalého kostela. Výměnou za prostor, který schodiště zabírá, nabízí přidanou hodnotu v podobě volně přístupné jižní terasy, která překonává výšku hřebene kostela Sant’Antonio Abate alla Marina a umožňuje tak exkluzivní výhled na moře, který je v Janově, díky jeho vertikalitě obvykle přístupný téměř výhradně na soukromých plochách. Dále nabízí výhled skrz protilehlou ulici směrem do historického centra a dále na vrcholky hor na severním okraji města. Poskytnutím částí objektu k veřejnému užívání také návrh navazuje na zvyklost celodenně přístupných částí některých významných Janovských budov (pasáž dóžecího paláce, vstupní vestibul/průchod Janovské opery) Parter budovy dále rozšiřuje náměstí o vizuálně a případně i fyzicky otevřený prostor kavárny. Výškové členění budovy vychází z kontextu výškově rozmanitého panoramatu města. Fasáda barvou i tvarem a odstínem stínících prvků respektuje charakter okolní zástavby. Tradiční zelené dvoukřídlé okenice jdou zde nahrazeny posuvnými tahokovovými stínidly z předzvětralé mědi. Objekt nabízí studentům ubytování o velikosti od jednolůžkových garsoniér po 4-lůžkové mezonety zahrnující společenské prostory. Ty jsou přidružené ke společné pavlači chránící interiér před prudkým jižním sluncem, zatímco ložnice jsou ze stejného důvodu orientovány na sever. Součástí budovy je veřejná kavárna, knihovna, multifunkční místnost se zázemím v 1. NP. Studentům je pak přístupný i prostor střešní terasy nabízející výhled jak na celé město, tak na moře a možnost letního stolování. Objekt má být přínosný městský prostor, ale vzhledem ke své relativní nevýznamnosti však z městského kontextu nemá vyčnívat.

Michaela Marková – Ateliér Buček – Horatsche

Zadání projektu vychází z mezinárodní soutěže na nové studentské bydlení v italském Janově. Janov je severoitalský přístav s dlouhou tradicí. Jeho historie sahá až do starověku a určitý starobylý ráz si zachovalo dodnes. Jeho úzké uličky historického centra se šplhají od přístavu nahoru strmým terénem k úpatí Ligurských Alp. Nové bydlení pro studenty z fakulty architektury by se mělo co nejlépe integrovat s charakterem místa a zároveň do města přinést současné formy, které by mohly nastartovat nové městotvorné procesy v místním měřítku.

STAVEBNÍ PROGRAM

Obsahem zadání bylo navrhnout bydlení, které by obsahovalo 12  menších apartmánů (30m²) a 12 větších bytů (60m²). Dále měl nový návrh obsahovat provoz kavárny (200m²), knihovnu pro studenty (300m²) a malý sál (100m²). Součástí měla být také technické zázemí (100m²). Návrh nebyl nijak výškově limitován a součástí byla i úprava přilehlého veřejného prostoru.

UMÍSTĚNÍ

Pro realizaci byl určen pozemek přímo na náměstí Piazza Di Sarzano nedaleko fakulty architektury. Náměstí je umístěné v jedné z nejstarších částí města na kopci Sarzano. V blízkém okolí se nachází hustá zástavba, která kopíruje středověký urbanismus, jenž se zde zachoval. Úzké uličky, které se ve strmém terénu často mění ve schody, ústí do intimních náměstíček s kostelním průčelím. Piazza di Sarzano je tedy veřejný prostor, který patří v této části města mezi nejrozlehlejší. Proto zachování tohoto místa považuji za klíčové a se zadavateli soutěže o umístění studentského bydlení přímo v prostoru na náměstí nesouhlasím.  Nový návrh se pro mě tedy stal určitou výzvou, jak s místem zacházet.

Mým cílem bylo v maximální možné míře zachovat prostor a charakter náměstí. Téměř všechny okolní budovy mají rezidenční charakter. Výjimku tvoří pouze budova kostela v čele náměstí, která dnes slouží jako sál pro fakultu architektury a muzeum architektury, jenž se je nachází v bývalém klášteře naproti. Pro umístění nové zástavby jsem si nejprve vytyčila hlavní osy, které jsem v prostoru chtěla zachovat. Jednou z nich je pohled na průčelí kostela za západní uličky a další je osa severní ulice, která nabízí úchvatný průhled až na vzdálenou část města na protějším kopci. Tato linie návrh rozděluje na dvě hmoty, které svým měřítkem lépe zapadají do charakteru okolí. Schodiště mezi budovami navazuje na tuto osu, dynamicky se zužuje a ústí do útulné uličky při jižní hranici náměstí. Šířka schodiště odpovídá významnosti prostorů, které spojuje. Obě budovy jsou tedy přisazeny k jižnímu okraji pozemku. Stavby v okolí nejsou ve svém půdoryse nijak pravidelné, a tak ani nové budovy příliš nerespektují pravoúhlost.

DISPOZICE

Stavební program je tedy rozdělen do dvou budov, které jsou vzájemně propojeny v suterénu. Na úrovni náměstí v parteru jsou umístěné funkce, jako je kavárna a knihovna s posluchárnou. Nad nimi v dalších patrech se pak nachází jednotlivé bytové jednotky. Obě budovy pracují s rozdílem terénu mezi náměstím a přilehnou uličkou na jižní straně. Studenti pohybující se mezi fakultou a bydlením vstupují do objektů zezadu. V suterénních prostorech obou budov se nachází úschovna bicyklů, prádelna, cvičební místnost a technické zázemí. Nižší budova obsahuje 12 větších bytových jednotek, které jsou umístěné ve čtyřech patrech nad provozem kavárny. Osm bytů je navrženo jako mezonetové.

Vyšší budova má celkem 9 podlaží. Z úrovně náměstí se vstupuje do knihovny. Knihovna obsahuje několik pater, které jsou propojené otvorem ve stropě. V dolní části se nachází posluchárna a v horních patrech jednotlivé čítárny. V suterénu jsou pak umístěné šatny, sklad knih a toalety. Nad provozem knihovny je navrženo 12 menších studentských jednotek. Studenti mohou také využívat pobytové střešní terasy.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Návrh dispozic také počítá s místními klimatickými podmínkami. Aby byl pobyt v budovách maximálně příjemný je třeba co nejvíce omezit solární zisky v období teplých měsíců. S tohoto důvodu jsou na jižní straně obou budov navržené otevřené pavlače, které svým přesahem brání průniku slunečních paprsků v létě. V zimních měsících, kdy je ale slunce níže nad obzorem může přímé světlo proniknout hlouběji do budov a zpříjemnit tak pobyt uvnitř v chladnějším období.

CHARAKTER

Vzhledem k charakteru okolní zástavby, která je převážně rezidenční,  se zdálo vhodnější nevstupovat do prostoru novým zásahem příliš kontrastně, neboť se také jedná „pouze” o funkci bydlení a ne o významnou veřejnou budovu, jež by na sebe svým vzhledem mohla více upozorňovat. Z tohoto důvodu je směrem do náměstí zvolen vzhled fasády, který reflektuje funkci budovy. Ostatní strany jsou pak sjednoceny plným zdivem z režných cihel a perforovanou  keramickou fasádou, která neparně odhaluje život uvnitř budov. Cílem bylo navodit intimní charakter v interiéru a zároveň dění v budově  propojit s životem ve veřejném prostoru. Budovy by měly působit otevřeně a v oblasti parteru zvát kolemjdoucí k jejich návštěvě.

NÁVRH NÁMĚSTÍ

Veřejný prostor v okolí nových budov měl být maximálně zachován a sjednocen. Cílem bylo ponechat původní dláždění a asfaltové plochy v okolí budov nahradit novým povrchem. Navrhovaná dlažba by měla svým charakterem navazovat na nové budovy studentského bydlení.

MOBILIÁŘ

Aby byla zachována multifunkčnost náměstí a jeho možná variabilita při konání nejrůznějších akcí je do prostoru náměstí navržen mobilní dřevěný mobiliář, který tuto flexibilitu umožňuje. Trojúhelníkové tvarosloví navazuje na vzhled fasády nových budov.

Hodnocení Poroty:

Druhou nominaci porota uděluje zároveň dvěma projektům z atelieru Buček – Horatsche. Jedná se o
dvě odlišná řešení stejného zadání – studentské bydlení v Janově. Autory jednotlivých projektů jsou
Jaroslav Kejř a Michaela Marková. Oba návrhy dobře, ale rozdílným způsobem reagují na rustikální
prostředí přímořského Janova, oba vytvářejí příjemné prostředí pro studentský život, který se v
tamních zeměpisných šířkách odehrává rovnocenně ve vniřním i venkovním prostoru.