Dita Petráňová / Duševní Lázně // Vítěz JFK#21

08/03/19 | Architektura, Vítězové

Dita Petráňová

atelier Hendrych – bakalářská práce

Zadání má reagovat na stále závažnější problém civilizačních nemocí a potřeby specializovanýc pracovišť pro jejich léčbu.
Prostředí Novohradských hor svou izolovaností a kvalitou krajinného prostředí je pro vybudování takového zařízení ideální.
Návrh má vytvořit architektonické prostředí, které bude umožňovat, možství různých aktivit a současně bude propojené s krajinou,
bude to místo, kde lze najít klid, rozdílné atmosféry, měřítka a míru mezilidských vztahů. Kromě návrhu vlastního objektu bude
součástí projektu řešení okolní krajiny, cest, apod.

– Úvaha – základní text pro duši a pro krajinu – z toho to celý vychází
Duše Kolikrát chceš zmizet.
Zavřít se někam nebo řvát do otevřenýho prostoru.
Být od všeho daleko.
Může to být vyhoření.
Vyčerpání.
Úzkost.
Někdy deprese.
Nebo si jenom potřebuješ srovnat myšlenky, najít sebe.
Je to ztracená lehkost bytí.
A kolikrát nevíš, kde najít pomoc.
…
Krajina Novohradské hory.
Daleko.
Hlavně daleko v povědomí lidí.
Bez signálu.
Krajinný organismus s bohatší minulostí než přítomností.
Neznámo.
– Program – CO, KDO, JAK, PROČ – text pro program, který tam musel být u schématu
proč Vyhoření, deprese, úzkost.
Ztracená lehkost bytí.
To jsou stavy, co spojují návštěvníky Duševních lázní.
Místo Duševních lázní hledá odpověď na aktuální Psychiatrickou reformu, která upozorňuje na přetížení terapeutických
klinik a nabádá k de – centralizaci a k hledání nových alternativ, stejně tak reaguje na stále aktuálnější otvírání tabu
duševních úzkostí a stavu vyhoření.
…
kde Novou alternativou se pro mě stávají Novohradksé hory jako externí místo pro jakoukoliv psychologickou kliniku.
Místo Novohradských hor mi dává odpověď svou izolovaností, neznámem pro mnohé a krajinným rázem.
Vznikají tam malé lázně uprostřed krajiny, v neznámu, kde stěží najdeš telefonní signál, auto se stává zbytečností a lišky
dávají dobrou noc.
…
co Za těhlech předpokladů tak vzniká místo dlouhodobého pobytu, kam se člověk jede léčit, překračuje svoji komfortní zónu,
plně se soustředí na své „já“, daleko od svých problémů, řeší sebe nebo hledá smysl pod vedením terapeutů, individuálně
nebo skupinově s dalšími návštěvníky.
Je vytržen ze svého denního života, neustále provázán s okolní krajinou, nucen zpomalit, zamyslet se, plně se soustředit, i
přes to, že to není kolikrát příjemné.
Po rozpravě s terapeutem se nevrací zpátky do ruchu města, ale setrvává na tomto místě a tak lze považovat za léčbu celý
pobyt. Právě to je síla místa – daleko od civilizace, zpátky k sobě samému.
…
kdo Nezávisle na sobě se tam tak sjíždí 20 návštěvníků, kteří na doporučení svého psychologa stráví pobyt v délce minimálně 3
týdnů *.
* 3 týdny jsou minimální doba určená psychoanalitiky jako doba pro výměnu buněk a přivyknutí člověka na okolí.
Návštěvníkem je kdokoliv, kdo podlehl, ale řeší to. Terapeut se tak pro něj stává pouze pomocnou rukou, ukazatelem
směru, rádcem, průvodcem na cestě k sobě samému.
Terapeuti jsou externími pracovníky psychologických center, kteří se na místě střídají.
Je jich 6, jsou složeni z 1 hlavního lékaře, 3 terapeutů a 2 fyzio terapeutů.
O lázně se stará místní správe se svou rodinou. Člověk svázaný s místem, který ctí okolí a uvědomuje si ho.
I takoví tam žijí, představte si to.
…
jak „Chceš-li zhojit tělo, musíš předně zhojit duši.“
Platón
Duševní lázně nejsou jenom o duši. Jsou o celém těle. Je to symbióza.
Proto místo není pohodlné, proto to je pro člověka určitá pouť jak pod vedením tak se sebou samým.
Přes společnou rozpravu s terapeutem, meditaci nebo jógu až po nekonečné osamocené cesty krajinou sám se sebou
samým nebo nacházázení osamocených míst v neznámu v okolí má člověk možnost se dostat k sobě samému.
…
závěr Duševní lázně vnímám jako určité transcedentní místo, kde člověk překračuje svůj stín.
Jede vyřešit sebe, protože ví, že mu není dobře nebo jede najít odpověď.
Všechno, ale vychází z jeho popudu, není obskakován, svou cestu si hledá na místě sám a okolní terapeutický
dohled a podmínky místa jsou pro něj pouze průvodcem.

Hodnocení poroty:

Návrh má celkově vysokou úroveň zpracování a velmi komplexní pojetí od konceptu přes řešení návazností na krajinu až po prostorovou bohatost i čistotu architektonických řešení.

Přestože nám evokuje dílo Luise Khana, díky použití lehké konstrukce a přírodních materiálů se však oprošťuje od jeho monumentality a posouvá se dál. Právě v tom vidíme kvalitu projektu. Tento projekt jsme odkrývali postupně a hledali si k němu cestu, až se nakonec stal jednoznačným vítězem.