Jakub Trčka / Knihovna na Manhattanu // JFK#18

09/07/17 | Vítězové

VÍTĚZNÝ PROJEKT JFK#18
Jakub Trčka, bakalářská práce
Knihovna na Manhattanu
Ateliér Suchomel/Šaml

Místo
Celý prostor splývá díky uniformnosti a identicitě všech fasád v okolí. Domy se tváří jako instituce, které institucemi nejsou. Důležitost, je utopena v direktivnosti urbánního vývoje. V jeho neforemnosti. Nacházíme se v New Yorku v jádru všech městských částí. Sever Manhattanu. V nejproblémovější části zvané Harlem, s výraznou převahou hispánské komunity.
Uprostřed celého tohoto moře domů, nachází se malý ostrov, který kdysi (poč. 20. stol) doufal, že otevírá v okolí náruč budovám, snad podobného charakteru, jako je on sám. Audubon Terrace. Dnes náměstíčko pojmenované po francouzsko-americkém malíři a ornitologovi, Johnu Jamesi Audubonovi. Náměstí lemuje budov, v němž instituce reprezentující hispánskou kulturu sídlí dodnes. Jediný, kdo toto místo opustil je genius loci, neboť v rámci zpomalení plošného růstu města v 1. pol 20. stol. se sídla institucí podobného charakteru začali stavět v centrální části Manhattanu, tedy coby kamenem nedohodil. Důležitost terasy a okolí pak rychle zestárla.

Zadání
Zadání místa pro knihovnu, vychází z iniciativy sdružení Stipendium Lyceum Fellowship. Autoři soutěže si kladou za cíl vytvořit klidnější zónu, na hranici problémové části Manhattanu, kterou je Harlem. Místo na Audubon Terrace na Manhattanu, mezi 155. a 156. ulicí na Broadwayi, je jedním z těch, které bezpochyby změnu potřebují. Dříve bylo její okolí domovem vyšší třídy a elity, ale na konci 20. století, se stala obětí zločinu a úpadku. Knihovna je tedy ideální projekt s velkými ambicemi a měl by pomoci přemostit propast, která tuto minulost a budoucnost oddělí.
Prostor pro návrh knihovny a komunitního centra se nachází na volném místě proluky Audubon terrace. Parcela má charakter obdélníkového tvaru, s nímž na východě sousedí bloková nástavba budovy instituce Hispanic Society, na východě s kostelem St. Esperanza, na jihu parcela přímo navazuje na úroveň Audubon Terrace a na severu ústí do ulice 156th, která je vůči úrovni Audubon terrace o 9 m níže. Směrem na západ je 156th ulice mírně svažitá. V současnosti je místo porostlé hustou zelení a působí dojmem nezkrocené zahrady, které chybí kultivovanost.

Přístup
Audubonská terasa je v současnosti mrtvým bodem, jehož elegance se vytratila postupným obezděním. Proto jsem velmi podstatným požadavkem shledal propojení terasy s ulicí 156th, neboť si myslím, že jedině tak se dá vražda Audubonské terasy zastavit.
Samotný blok terasy splývá s okolím ve zdobnosti americké renesance, což je dalším problémem místa, a pokusil jsem se to řešit optickou dominancí budovy, s tradičním, možná až symbolickým materiálem. Ne však bezohledně vůči okolním formám. Zvolil jsem proto několik vhodných typologických prvků, se kterými se dalo kompozičně, pracovat.
Jelikož se knihovna nachází na poměrně odlehlém místě, takzvaně mimo dění, bylo nutné na ni upozornit pomocí externích kiosků.
Současný stav parcely pro knihovnu mě také fascinoval svou divokostí porostu, snažil jsem se ji tedy do návrhu propsat, v přiměřeném množství. Ne jen vzhledem k současnosti, ale také k minulosti stavu parcely.

Hmota
Do obdélníkového prostoru Audubon Terrace zasazuji cihlově červený úzký kvádr, s dominantní výškou, který místo probouzí zpět k jeho původní koncepci, kterou je centrum hispánské kultury, neboť co jest vhodnějším více, než-li vertikalita ve smyslu poukázání důležitosti. Hmota domu se díky materiálu červené cihly stává věrohodnou, vzhledem k místu možná i rutinní. Při pohledu z Audubon terasy, či přímo z ulice Brodway, jde o cihlovou oponu, která ohleduplně a přitom jasně naznačuje konec prostoru terasy. Při pohledu z ulice 156th budí stavba dojem věže. Markantní schodiště, které budovu doprovází, dává Audubonské terase prostor k volnému dýchání, který ji velmi schází, neboť se stala malou karanténou, kde se počítá s absencí veřejnosti.

Věž (komunitní centrum)
Stoupáme po ulici 156th a po pravé straně nás náhle překvapí vysoká cihlová budova s dominantním schodištěm. Místo po schodech se však vydáme do převýšeného parteru s výrazným obloukovým vstupem. Před námi se otevírá vysoký prostor foyer, s lavičkami a malým barem, který podporuje vertikální dojem. Nacházíme se v předprostoru, ze kterého se můžeme vydat do jednotlivých sálů, či šatny. Hlavní sál, má charakter malého amfiteátru, s dřevěnými lavicemi a čtvrtkruhovým pódiem. Druhý sál se nachází v prostoru pod schodištěm, a je prosvětlen kruhovým světlíkem se světlovodem. Kancelář komunitního centra i s počítačovou učebnou se nachází o poschodí výše.

Schodiště
Vydáme-li se po širokém schodišti vzhůru na Audubon terrace, dojem vertikality je západní stěnou bez oken podpořen i zde. Vedle stěny kostela rostou 2 stromy, které tvoří jakousi odbočku z aleje lemující ulici 156th, a pod které je možno se posadit. Schody fungují jako plnohodnotná cesta kterou je možné se vydat jak na tak z Audubonské terasy. Jde o duchovní prostor spojující nejen atmosféru sousedícího kostela, ale také kopírující obraz všedního života hispánské komunity, který se odehrává vesměs na ulici. Slepá zeď dává prostor k vyjádření streetartu komunity. Obdivujeme řadu barevných graffiti, které budově pomáhají obhájit její identitu.

Druhá tvář (Knihovna)
Hmota cihlového kvádru se směrem dozadu (na jih) otevírá, a působí dojmem větší přístupnosti. Z prostoru terasy se vydáme širokými obloukovými vstupy do budovy, kde se před námi otevírá prostor kavárny, věnovaný celé ploše podlaží. Součástí tohoto prostoru je i výrazné točité schodiště, po jehož překonání se ocitáme o poschodí výše. Již v prostoru knihovny. Jsme obklopeni velkorysostí, maximálním dojmem vertikality. Následující čtyři podlaží jsou věnována prostoru pro volný výběr, propojeným se soukromými místy pro studování. Jednotlivá místa jsou vysunuta do atria, směrem k oknům s výhledem na Audubon Terrace. Vznášíme se v prostoru knihovny. Nad námi je v délce celého atria střešní světlík.

Strom (čítárna pod širým nebem)
V letním provozu knihovna nekončí posledním podlažím s átriem. Na její střechu se vydáme výtahem a naskýtá se nám jedinečná příležitost pohlédnout do minulosti domu, která je pouze posunuta o několik podlaží vzhůru. Osa centrálního stromu respektuje tu minulou. Výhled na okolní domy je zredukován. Posadíme se. Čteme. Vnímáme pouze strom a oblohu.

Knihovna bez knihovny (kiosky na Broadway)
Při výstupu z kavárny na Broadway, přecházíme na druhou stranu chodníku, míjíme přitom štíhlý vysoký sloup, který jednoznačně poutá naši pozornost. Zjištujeme, že je perforován a funguje jako pouliční samoobslužná knihovnička, upozorňující na nedalekou knihovnu. Pro pohodlné čtení, se posadíme na kteroukoli z okolních laviček. Zvažujeme návštěvu nedaleké knihovny.