Jakub Kopecký / Tepna Náchod // JFK#17

01/03/17 | Architektura, Nominovaní

Nominace JFK#17
Jakub Kopecký, diplomová práce
Nová městská čtvrť v Náchodě, Od celku k detailu
Atelier Suchánek/Janoš

Město Náchod již dlouhodobě hledá vizi svého rozvoje. Bývalé centrum okresu se však potýká s nemalými výzvami a zbourání areálu bývalé textilky Tepny je další na jejich seznamu. V létě tohoto roku byl odsouhlasen nový územní plán, který však rozvoji města výrazně nepomůže a spíše tak drží trend plánu předešlého. Trend, který je v dnešní době již poněkud problematický a není schopen specifikovat jasnou vizi, jak má město ve svém vývoji pokračovat dále.

Z důvodu prodeje rozsáhlého území v bezprostřední blízkosti centra a zároveň na úpatí zámeckého kopce do soukromých rukou, přišlo město o značnou část vlivu na jeho budoucí směřování.

Blízkost centra, morfologie terénu a pokračování města za areálem jednoznačně nabízí řešení směrem k vytvoření obytné městské čtvrti inspirované příklady ze západních evropských měst. Kombinace hustého bydlení (tzv. low rise high density buildings) s pracovními příležitostmi na místě v mnohém odpovídá požadavkům dnešních obyvatel.

Za účelem shrnutí současného stavu si s dovolením vypůjčím část oponentního posudku vypracovaného architektem Viktorem Vlachem – náchodským rodákem.

„Náchod je dvacetitisícové město ležící v údolí řeky Metuje a v obklopení malebných kopců. Celé kotlině vévodí dominanta zámku, který coby původní strážní hrad dohlížel na obchodní stezku vedoucí z Čech do Kladska. Pro město tolik vzácnou rovinatou konfiguraci terénu zabralo historické jádro v podhradí a přilehlé šlahouny ulic lemujících hlavní obchodní tah. Po regulaci řeky Metuje a tím i uvolnění sevřené polohy centra se uvolnilo místo pro železnici, hlavní tah automobilové dopravy se vyčlenil z jádra, doplněny byly školy a budovy veřejných institucí, bloky k bydlení- a také průmysl. Textilní továrna Tepna, jejíž pozemky jsou předmětem této diplomové práce, zaměstnávala až do začátku devadesátých let pět tisíc lidí z města a okolí. Nucené ukončení provozu jakoby spustilo dosavadní prokletí celého areálu. Postupné chátrání budov, odmítnutí předkupního práva strategického pozemku vedením města, záměr nového vlastníka vybudovat zde obří monofunkční obchodní areál s rozsáhlým parkovištěm, demolice zbývajících budov, skládka stavební suti uprostřed města a pochopitelná snaha místních, aby k tomuto – pro městský život devastačnímu záměru výstavby hypermarketu- nedošlo.

Situace bývalého tepenského areálu je ojedinělá jak svým měřítkem, tak umístěním v rámci města. Leží v pomyslném těžišti trojúhelníku tvořeném náměstím, zámkem a vlakovým i autobusovým nádražím. Svou plochou pěti hektarů, kam by se např. zámek nebo samotné náměstí vešlo pětkrát, jde o případ ojedinělý možná v rámci celé republiky.

Organismus města se svými tučnými prstenci nekontrolovatelně rozlézá po tolik cenných kopcích v okolí, tamní nocležníci sjíždějící za prací, vzděláním, nákupem, nebo ve věci úřední několika auty denně tam a zpět, bez ustání skuhrají, že dopravní situace je neúnosná. A zatím nám tu leží ladem obrovský kus země v samém srdci Náchoda, odkud je všude coby kusem suti dohodil. Dokud toto nepochopíme, nesmíme se přestávat divit, že naše města kolabují. „

Pozemky
Navrhuji rozdělení území na jednotlivé minimální pozemky o rozměrech 7 x 17,5 metrů. Rozměr tak respektuje dříve zmíněný rastr složený ze čtverců o straně 3,5 metru. Takto navržený pozemek dává možnost vystavět funkční dům o dvou bytových jednotkách. Ve schématu stanovuji pouze pozemky určené k prodeji.

Nedávám možnost pozemky již více dělit, lze pouze spojovat do větších celků.

Ve struktuře jsou programově ponechány prostupy široké 2 metry, aby nedošlo k celistvému zastavění uliční fronty a tak znemožnění prostupnosti bloku.

Zároveň platí pravidlo minimálního odstupu od vzájemných hranic pozemků z každé strany 1m, pokud nějaká ze stavebních čar nestanoví jinak. To mi dává možnost umístit vstupy do domů do těchto prostor a získat odstup od bočních stěn jednotlivých domů 2m.

Koncept bydlení v takto vytvořené struktuře předpokládá změnu chování jejich obyvatel a myšlenkové nastavení na dnešní tendence sdíleného vlastnictví prezentované například v rámci britského pavilonu kurátorovaného mimojiné Jackem Selfem na architektonickém bienále v Benátkach v roce 2016.

Zástavba
Struktura nově navržené zástavby by měla být kombinací výhod hustého městského jádra s výhodami bydlení v individuálním rodinném domě. Hlavními benefity bydlení v klasické městské zástavbě jsou především krátké vzdálenosti a dostupnost obchodů a služeb bez nutnosti pohybovat se za pomocí automobilu. Pro někoho může být nedocenitelný i pocit jistého vzájemného semknutí obyvatel. Touha po bydlení v rodinném domě se odráží na jeho následujících výhodách. Vlastní vstup, kontakt s exteriérem/zahradou, klid, možnost využívat více pater a přehled nad objektem díky možnosti jej obejít.

Funkční a výšková regulace vychází z místních poměrů a potřeb. Náplň je regulována pouze v parteru tak, aby reagovala na důležitost jednotlivých veřejných prostranství a umožňovala flexibilní a polyfunkční využití jednotlivých pozemků, potažmo celého území. Cílem je dosáhnout kvalitního bydlení propojeného s možností podnikání v místě bydliště snižujíce tak nároky na dopravu a další infrastrukturu v rámci města. Výsledným efektem těchto zásahů je ekonomicky a ekologicky fungující městská struktura.