Marta Chaloupková/Knihovna jako pevnost vědomostí // JFK#8

07/06/12 | Architektura, Nominovaní

Tématem zadání byla knihovna v bývalém židovském ghettu města Boskovice, v místě zvaném U Koupadel. Boskovické ghetto je příkladem, kdy za nepříznivých terénních podmínek v úvozu je každá plocha maximálně zastavěna. Pro místní židovskou čtvrť jsou typické dva druhy zástavby. Buď podél dvou hlavních cest a nebo tzv. „špalíčky“. Tedy domy situované kolem vnitřního dvoru a formované okolními cestami do nepravidelných tvarů. Celá čtvrť vznikala živelně. Stovky let se domy dostavovaly, „poslepovávaly“ tak, aby se maximálně využila plocha, která byla ghettu určena a nemohla se dále zvětšovat. To vše s úzkými křivolakými ulicemi vytváří jedinečnou atmosféru, kterou jsem chtěla respektovat, ale i posílit.

Místo:

Parcela se nachází v místě, které bylo až do 50. let minulého století zastavěno. Po druhé světové válce, kdy celá čtvrť byla opuštěná docházelo k nucenému bourání zchátralých staveb. To postihlo i toto místo. Okolní domy, které byly postaveny nepravidelně s různou orientací hlavních fasád se najednou ocitly na prázdném místě s velkým terénním rozdílem, které není ani parkem, ani náměstím.

Parcelu, ale i celou čtvrť uzavírám objektem s obytnou funkcí nad stávajícími garážemi. Tento objekt spolu s okolními domy ohraničují místo pro knihovnu.

Koncept:

Objem knihovny je vlastně nový špalíček, který se ale nesnaží uměle napodobit „rostlost“ okolních špalíčků, které vznikaly stovky let. Svým měřítkem se přizpůsobuje okolní zástavbě, ale výrazem zůstává současný. Je formován vnitřním dvorem a průchody, kdy jeden z nich půlí objem ve dvě části, které se mírně natáčí ve směru zalomení ulice.

Knihovna v sobě ponese až 100 000 knih a to je tíha, která jí usazuje do země a prorůstá jí. Knihovna je solidní , nadčasová pokladnice. Pevnost vědomostí, která se ale přes den otevírá a svými tajemnými průchody nabádá ke vstupu do svého nitra.

Uvnitř jsou v tlustých zdech usazeny knihy, parapety oken slouží k sezení, stupňovité hlediště nabízí prostor ke kulturním akcím, podkrovní prostory k rozjímání a terasy ve střechách k četbě na čerstvém vzduchu.

Dispoziční řešení:

Velký výškový rozdíl terénu určil, že hlavní vstupy do objektu jsou z vnitřního dvoru, který je v úrovni hlavní ulice. Do dvoru vedou 4 průchody. Objekt je složen ze dvou částí ve tvarech písmene „L“. Jedna část je dětskou knihovnou, druhá knihovnou pro dospělé. Každé „elko“ je tvořeno objekty čítárny a půjčovny. Hlavní objekt čítárny dospělé knihovny je orientován na sever, kvůli stálému, nepřímému osvětlení, vhodnému ke čtení. Dětská čítárna je pak obrácena na severozápad. Obě části disponují střešní terasou a podkrovním prostorem osvětleným dlouhým světlíkem ve střeše.

Objekty dětské knihovny a knihovny pro dospělé jsou pak propojeny dvěma podzemními podlažími, z nichž jedno je jen částečně zapuštěno v terénu. V těchto podlažích se nachází kavárna se samostatným vstupem a možným odděleným fungováním, půjčovna dospělého oddělení, několik studijních míst, zázemí pro zaměstnance s kancelářemi a centrálním prostorem, který přes “stupňovité hlediště“ prostupuje do druhého podzemního podlaží, kde je možné ho propojit s přednáškovým sálem. Tento centrální prostor je osvětlen světlíky vedoucími ze dvoru se zesíleným účinkem pomocí světlovodů. V druhém podzemním podlaží se pak nalézá ještě sklad dospělé i dětské knihovny, technické místnosti a šatny pro zaměstnance.

Materiál:

Byly voleny hlavně přírodní materiály, které umí stárnout. Fasáda je tvořena obkladními deskami z přírodního kamene (čediče). Ze stejného materiálu je i střecha a přilehlé chodníky a mobiliář v západní části u stromu. Povrch venkovního dvoru je z betonové stěrky.

V interiéru jsou dominantní hlavně dřevěné regály na knihy vsazené do stěn, kde zadní část regálu je pohledový beton nosné monolitické konstrukce. Stěny jsou z bílé omítky, někdy v kombinaci s pohledovým betonem.