NOMINACE ARCHITEKTURA // DANIELA KVAPILOVÁ: SMUTEČNÍ LESSÍŇ


Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad smrtí nebo obřadem posledního rozloučení. Nad tím, jaký vliv má prostředí, ve kterém se obřad koná, na pozůstalé a smuteční hosty. Jaký zážitek jsem si z těchto obřadů vlastně odnesla já?

Snažila jsem se o vytvoření místa, kde se tak nějak na chvíli zastaví čas i myšlenky a pozůstalí se tak mohou v klidu a beze spěchu rozloučit se zesnulým. Samotný smuteční sál balancuje na hranici duchovna a symboliky. Místa zastavení v krajině doplňují cestu do smuteční síně a zase zpátky a komunikují s okolní krajinou Jizerských hor.