Vítězslav Plavec / Euklidova Zahrada // JFK#25


Výsledkem mé práce je světelný objekt připomínající skleník. Jeho protilehlé stěny nám nabízejí různé pohledy
na jediný bodový světelný zdroj, který se nám v každém z pohledů manifestuje jinak.

Z metal-halidové výbojky se stává jakási světelná entita nacházející se ve více stavech zároveň a ukazující vznik tělesa
z bodu, přes linii a plochu. Jedná se o jakési falešné hologramy, které pro mě v této sekvenci znamenají růst.

Entita ve skleníku je pro mě jakousi matematickou rostlinou, která neroste biologickým způsobem dělením buněk,
ale roste skrze prostorové rozměry. Objekt je tématicky nazván Euklidova Zahrada.

(ad. Euklidés byl nejvýznamnější geometr a matematik antického světa. Nazýváme podle něj euklidovský prostor nebo euklidovská tělesa. V jeho nejdůležitějším díle ‘Základy’ shrnul práci všech jeho předchůdců, přinesl mnoho nového, vznesl základní geometrické postuláty pro definování prostoru a například i definoval zlatý řez. Kniha byla využívaná pro studijní účely více než 2000 let.) Kromě tématu poetizace světa matematiky a jeho spojení s přírodou
je pro mě důležitá i zřejmá iluzornost toho, že vzniklý obraz vnímáme jako těleso. To podle mě vytahuje a zvýrazňuje princip, který je v našem vnímaní, chápání a interpretaci světa přítomný neustále.

Člověk pravděpodobně není schopen vnímat okolní svět v jeho syrové a skutečné podobě. Tyto naše schopnosti
jsou umožněny tím, že nám mozek neustále vytváří jakési iluze a interpretace, které vychází z našeho předchozího poznání. Vědomí tohoto faktu může být osvobozující a může nám nabízet jistý nadhled nad různými životními situacemi.

Tato práce je mým pokusem o přiblížení se tématu.